Když si stát zvykne na příjmy z windfall tax, bude těžké ho pak od nich odříznout, varuje ekonom Bartoň. Je to standardní řešení pro nestandardní dobu, míní poslanec Michálek

„Pokud jde o tento výjimečný případ, kdy je válka, stát se zadlužuje v důsledku válečných nákladů a kdy se snažíme lidem pomoci, aby se nedostali pod hranici chudoby, je taková mimořádná, dočasná a rozumná podoba daně ze ‚zisků spadlých z nebe‘ na místě,“ uvádí v Pro a proti předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Daň ze zisku, který přivál vítr

Hlavní ekonom investiční společnosti Natland Petr Bartoň věří, že by takové zdanění nevyprodukovalo tolik peněz, kolik chce vláda vydat na kompenzace. „Pokud chceme do rozpočtu dostat nějaké peníze, nemělo by to být formou sektorové daně. U té tzv. windfall tax se můžeme bavit o oprávněnosti, ale bude záviset na tom, jak stanovíme, jaké zisky nepřineslo hospodaření společnosti.“

„Pokud dopředu řekneme, jak tuto daň stanovíme, tak těch několik málo energetických společností bude okamžitě daně optimalizovat, aby zaplatili co nejméně,“ předpokládá politik. „Ale pokud někdo vydělával na energii nějakou částku, a ta se pak zdesetinásobila, tak je to poměrně jednoduché. Navíc řada států tuto daň už zavedla.“

Daň z neočekávaných zisků by měla být obhajitelná sama o sobě, a ne tím, že ji zavádějí i ostatní.
Petr Bartoň

Ekonomovi vadí, že je tato daň zdůvodňována tím, že někomu narostly zisky a ten to nemohl dopředu vědět, že tomu tak bude. „Energetické společnosti se brání, že nárůst zisků není jen kvůli válce, ceny energií rostly už před válkou. Společnosti také mohou argumentovat, že jim zisky rostou, protože se předpřipravili na budoucí růst cen, který souvisí například s Green Dealem.“

„Pokud zvolíme obdobnou sazbu, jakou mají v jiných evropských státech, tak to nebude nic mimořádného. Je to standardní řešení pro nestandardní dobu,“ vysvětluje Michálek.

Zatížit české domácnosti dalšími daněmi je nyní nemyslitelné.
Jakub Michálek

„Daň z neočekávaných zisků by měla být obhajitelná sama o sobě, a ne tím, že ji zavádějí i ostatní,“ namítá Bartoň. „U bank je takové zdanění lépe obhajitelné než u energetického sektoru, protože tam nynější nárůst zisků je primárně dán rozhodnutím centrální banky. Záleželo by opět na tom, zda umíme spočítat, kolik je těch skutečně neočekávaných zisků.“

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Stát nemá vybírat výpalné, ale lépe nastavit daně

Zatížit české domácnosti dalšími daněmi je nyní nemyslitelné. „Představa, že bychom jim teď napařili ještě vyšší daně, když se potýkají s drahou energií, a vedle toho by několik miliardářů, kteří vlastní energetické firmy, jásalo, že mají rekordní zisky díky válce, to by bylo naprosto morálně neobhajitelné,“ věří Jakub Michálek (Piráti).

„A teď se dostáváme k jádru pudla, chceme stanovovat daňovou sazbu na trestání nebo politice závisti. Ale to největší nebezpečí je, že není nic tak permanentního jako dočasný vládní program. Takže pokud si stát zvykne na tyto příjmy, už s nimi bude počítat do budoucnosti a bude těžké ho od těchto zisků odříznout,“ varuje ekonom Petr Bartoň.

Poslechněte si celou debatu v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.